Aktuality

Dobré ráno milé děti a rodiče.

Máme opět pondělí a já vám posílám další pozdrav. Protože nám o víkendu trošku pršelo, ale vodu příroda potřebuje - jestlipak víte proč? - tak je to něco o kapičce, jak putuje dokola přírodou.

Povím Vám příběh kratičký
o cestě vodní kapičky.

V potůčku se prohání,
když ji slunce zahřeje,
na páru se promění,
kam se potom poděje?

Stoupá vzhůru do mraků.
je to cesta zázraků.

Až má mráček plné bříško,
zahromuje „stačí!“
Kapička se změní v deštík,
pláštěnku ti smáčí.

Tenhle příběh nemá konec,
není za ním tečka,
kapka steče do potůčku
a zas dokolečka.

K tomu si můžete zkusit ještě malý pokus:

Proužky ve sklenici vody

Vezmeme si průhlednou sklenici, třeba zavařovací, papírovou utěrku nastříháme na proužky a na jeden konec každého proužku uděláme barevnou fixou kolečko, vždy jen jednu barvu na jeden proužek, do sklenice dáme vodu, tak aby proužek byl ponořený ve vodě, ale barevné kolečko zůstalo venku přes sklenici, proužky se nasáknou vodou. Budete se divit co pak uvidíte. Experiment vhodný pro děti od tří let.

Můžete se pochlubit - fotkou - jak se vám pokus povedl.

Všem přeji krásný den a spoustu radosti

Lenka
 

Ahoj všichni,

dnes vám posílá pozdrav František.

Dobrý den,
posílám fotku jak jsme tvořili..
Ferda všechny pozdravuje ze školky.
Novotná

Dobrý den milé děti a rodiče,

Dobré ráno milé děti,

dnes vám posílám úkol na procvičení barev. Připravte si pastelky. Maminka nebo tatínek vám jistě rádi pomohou.

Zdraví Lenka

Dobré ráno,

dnes vám přeposílám pozdrav od paní učitelky Ivy. Určitě znáte pohádku O červené Karkulce a víte, co nesla babičce. Paní učitelka ještě posílá rodičům něco pro zasmání.

Užijte si dnešní den

Lenka

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na ty boty a říká: "Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně." Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně.
Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: "To ale nejsou moje botičky."
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: "To jsi nevěděl dřív," tak s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: "To jsou botičky mého bráčky. Maminka říkala, že je mám nosit taky." Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot.
Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "A kde máš rukavičky?" Chlapeček odvětí: "Rukavičky mám nacpané v botičkách."

V mateřské školce: "Jak dělá pejsek, Honzíku?"
"Haf."
"Mařenko, jak dělá kočička?"
"Mňau."
"Jiříčku, jak dělá žabička?"
"Kvák."
"Jiříku, jak dělá myš?"
"Klik, paní učitelko."